Zvykla jsem si, že si nejsme podobní vůbec v ničem, já sova, on skřivan, já intelektuálka, on mistr na dílně, já splašená a zbrklá, on pomalý a rozvážný a mohla bych pokračovat... Občas se sice přivádíme k šílenství, ale většinou nějak vybruslíme. Z čeho se nám v poslední době nedaří vybruslit, jsou naše absolutně odlišné politické názory. Což asi může znít jako absolutní banalita, ale já si nevím rady. Já jsem typický volič pravice a katolička. On je levičák až na půdu. Děda byl za války letec v Anglii, komunisti mu pak zničili život. Nesnáším komunisty, na škole jsem byla jedním z vůdců revoluce v 89 roce, a byla jsem připravená jít do vězení, kdyby se něco zvrtlo. Můj nastávající vyrůstal v komunistickém prostředí, setrvale poslouchám jak se tehdy měli lidé dobře a dnes je všechno špatně. Církev je samozřejmě z jejich úhlu pohledu nejhorší organizace na světě plná pedofilů. Dlouho jsem to ignorovala a měla jsem pocit, že je to problém, který se vstřebá. Ale po dnešní velmi dlouhé noční debatě, mám najednou pocit, že to nedokážu překonat. Komunismus je v pořádku, Rusko je prima. Američané jsou mor planety a nikdy se lidem nevedlo tak špatně jako teď. Nedokážu si představit jak v takovéhle názorové dychotomii vychováme děti. Máte to tak někdo? Máte doma partnera, který zastává v něčem ne opačné stanovisko, ale stanovisko, které vás k smrti popouzí? Jde to překonat? Nebo mám mávat na rozloučenou?
Edudant a Francimor od Karla Poláčka v Hudebním divadle v Karlíně
Tipy na vánoční dárky pro celou rodinu
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem
Kreativ Ostrava 2025Ostrava-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.