Re: Jsme s partnerem naprosto odlišní

Lenko, já si nemyslím, že by nutně museli být oba militantní a extrémní.

To, jak zakladatelka popisuje, že jí dotyčný neustále vykládá, jak bylo za komančů líp,a že ji to štve, přece vůbec nevypovídá o tom, že by ona byla militantní. Vypovídá to (tedy pokud to nění nijak výrazně zkreslené) spíš o militantnosti toho druhého.

Mně by tohle vadilo strašně. Extrémistu z Tebe přece nedělá neochota tolerovat úplně všechno.

Láska sice může dokázat hodně, může asi fungovat i ten vztah z rozumu, ale ta úcta k druhému je tam BEZPODMÍNEČNÁ. Tj. nedělá mi problém tolerovat levičáka, pravičáka, věřícího, ateistu, třebas i jehovistu a jeho názory mu nevyvracet (to je můj díl úcty k němu), ovšem pod podmínkou, že zase on mi ty názory nebude cpát, pokud na ně nebude výslovně tázán (to je zas jeho díl úcty ke mně). (Fakt je ovšem, že bych třeba na partnera byla náročnější a jehovista i komunista by mi pro mě připadal dost rizikový).

Ale souhlasím s Tebou v tom, že když je tam takto zásadní rozpor, jeden si bezohledně prosazuje to svoje těch styčných bodů málo nebo žádné, tak je lepší netrápit ani jednoho a "jít od toho". Zvlášť když v tom nejsou vlastní děti.