My to máme taky tak a je to super!



Kubčovi všeobecně školka hodně pomohla, vhledem k jeho extrovertní povaze i právě zrovna ta smíšená třída. Školku fakt v pravdě miluje.
Vždycky ho to táhlo ke starším, lépe si s nimi hrál a rozumněl jim, v podstatě si nedovedu představit, že bych tohohle človíčka strčila ve třech letech do třídy se samýma tříleťákama.
Nesporný a největší kald vidím v tom, že se naučil přijímat pomoc, ale i pomáhat - teď, když je už mezi předškolákama. A taky i to, že jse schopen pochopit, že různé děti jsou různě šikovné a že to není problém.
To je pro mě strašně důležité. S přijetím pomoci mám kupříkladu já, odchovaná na socialistickém modelu separace podle věku, dodnes fakt problém. Každý z nás byl zvyklý kopat za sebe, na svém písečku. Je mi tedy jasné, že je to i částečně povahou, ale ta výchova ovlivní dost. Můj manžel je na tom stejně tak, a vzhledem k tomu, že synek je v tomhle směru po nás - je taky ctižádostivý a má nízkou hranici frustrace, jsem ráda, že má tuhle zkušenost.
Samozřejmě že je to hodně o učitelkách a trošku o složení dětí - když máte na 24 dětí 10 kluků předškoláků, je to přece jen trochu věší hukot, než když je poměr jiný...
Ohledně kroužků v naší školce je to tak, že záleží na rodičích do jakého kroužku své dítě přihlásí.
Jen AJ je celoškolkově povinná - což je super a vyjde to i levněji, než kdyby chodilo jen pár dětí.
Kubča kupř.
1. rok, tedy od 3 let chodil na pohybovku
2. rok začal pohybovku, a flétnu, ale protože na pohyboku přestali chodit jeho dva největší kamarádi a on tam plakal, tak jsme s ní skončili
3. rok, tedy letos má flétnu + tenis (pro děti si přímo do MŠ chodí trenérka a rodiče je jen vyzvednou po skončení v hale) + keramiku (ta je jen pro předškoláky) + předškoláčka (pí učitelky ho dělají 1 den v týdnu s předškoláky místo spaní.
Pak je pro předškoláky ještě plavání.
Já mám tedy chytré dítě (je super, to takhle napsat

), které od 1,5 roku zná písmena, od 2 let barvy, počítá ve dvoumístných číslech, letos o prázdninách začal číst atd... takže apriory tyhle "školní" věci vůbec neřeším.
Vhledem k tomu, že je jedináček, a povahově ne úplně standardní (je to palice po nás s manželem) a lehce ovladatelný, potřebuju školku hlavně na to, aby byl schopen zvládnout sociální kontakty s dětmi různého stáří, umět se přizpůsobit a o sebe postarat ve skupině.
A přesně proto nám heterogenní třída naprosto vyhovuje.


