Re: Konec poledního spaní

Moje dítě spát ještě potřebovalo, protože byla a je hrozně aktivní, ale situace byla naprosto stejná, jak píšeš. V kočárku nebo autě usnula ihned, neb prostě unavená byla. Doma ani zaboha, zkousela jsem snad tisickrat, trvalo to hodinu a proste nic. Tak jsem prostě jezdila vždycky "něco" zařídit, autem, nebo kočárkem. Bohužel jsem ten kočár nemohla vzít ani na balkon, stejne maly, bydlime v 5. patře bez vytahu. Holt jsem nikdy neměla přes den ten cas neco udelat nebo si vypit kafe bez ni. Kdyz se mi nekdy fakt nechtelo, byla uz v pet unavena, uknourana, stalo se ze usnula, spala hodinu a pak radila do desiti. Tak jsem delala otroka, coz bylo desny :( Trvalo to rok a pul. Ve trech sla do skolky a zacala po obede s ostatnima detma v tamnich postylkach krasne spat. Doma to byl proste asi jen bojkot a jako s prvni jsem to neumela resit. Vecer usinala vzdycky bez problemu, teda s moji pritomnosti.