Re: Soudní vyrovnání SJM

Ahoj Tylity
Jsem ráda že jsi pochopila že si nemáš co vyčítat. Je to přesně jak píšeš, taky jsem nic nedělala jen jsem se starala o rodinu a chodila do práce. Mám odpracováno 38 let, jeden syn je už dlouho dospělý a druhý ještě studuje. Měla jsem ho hodně pozdě po dlouhém léčení, narodil se mi v mých 44 letech a jsem moc ráda že ho mám. Jen mi je líto že jsem ho neuchránila před manipulací jeho otce. Jsem taky rozhodnuta na 90 procent se soudit. Pochopila jsem že být slušná v dnešní době řovná se být blbá.Kdybych byla sama tak bez problému vyjdu, ale jak už jsem psala syn je na střední a chce na výšku. Maluji obrazy a sem tam nějaký prodám /takže takové malé přilepšení/ ale i když syn chodí na brigády tak tak vyjdeme.Hrozně to bolí když si uvědomím že jsem žila jen pro rodinu, snažila se aby bylo doma hezky, dělala všem servis a pak jsi postavena do role vyžírky a zlatokopky. Vždyť přeci on chodil na přesčasy a já si jen hrála s dětmi. To že většina peněz šla na jeho koníčky kterých nebylo málo na to už zapoměl. No chtěla jsem slyšet názory těch co už to mají za sebou.