Ocení váš manžel vaši práci?

Můj manžel totiž vůbec ne a poslední dobou se jeho urážky stupňují.

U nás je manželovo povolání nejtěžší, nejnáročnější, nejdůležitější, prostě samé nej a moje dle jeho mínění není podstatné. On se v práci strašně nadře a já si chodím do práce odpočívat od rodiny a vykládat se studenty, takže nemám dle něho potřebu chodit ven s kamarádkami popř. si o víkendu odpočinout od rodiny. On dělá řidiče z povolání a já jsem učitelka na jazykové škole.
Vždy když je třeba, volno si musím vzít já. On si nemůže "dovolit v práci chybět" ani hodinu, neboť by se jim prý zhroutil celý systém ( je jich v práci míň než je třeba). Já si mohu rušit hodiny do nekonečna, neboť prý když studentí tu hodinu chtějí, tak si mají přijít jindy. To, že já tak přijdu nejn o klienty, ale i o část výplaty ( jsme OSVČ) ho nezajímá. On si přece nebude na malého brát paragraf nebo s ním jít k lékaři. Od toho jsou prý maminky. Je pravda, že nosím domů hodně malou výplatu ( okolo 8 tisíc), ale myslím si, že mě nemusím pořád slyšet, že nic nevydělám, že jsem pořád pryč a že furt nemám peníze. Problém je i v tom, že máme oddělené finance- já bych měla platit jen nájem bytu a část výdajů na jídlo a pro syna a on hypotéku, splátky na "jeho auto" ( nic nepřispívám, tak prý není moje), internet a část výdajů na jídlo a pro syna. Realita vypadá tak, že pro syna všechno kupuji já a na jídlo mi dává jen stravenky ( babičce řekl, že mu přijde trapné na ně nakupovat), takže já si nic neušetřím a na konci měsíce mi třeba i chybí, když je syn často enmocný a já chodím do práce málo a on si kupuje autíčka na ovládání za několik tisíc a další. Každou chvíli slyším, že nic nevydělám, že furt nejsem doma, že když mám málo peněz, ať si najdu ještě brigádu,atd. Už jsme z toho vážně nešťastná a nemám ani chuť do té práce chodit. Studenti, co ke mě chodí delší dobu říkají, že už ty hodiny nejsou jako bývaly.