Žabátko

Žabátko,

ty nebudeš muset chodit do práce, až bude mít tvoje nejmladší dítě 3 nebo 4 roky? Tobě zaměstnavatel nedrží místo??

Zřejmě si můžeš dovolit být s dětmi doma natrvalo....ale opravdu všechny maminky to takhle dělat nemůžou.

Navíc, jak tu píšu, jsem u stejného zaměstnavatele už 15 let, což si troufám tvrdit, že v dnešní době je dost výhra, takže do práce jsem se vrátit mohla a chtěla, protože takové místo se těžko shání.....navíc po mateřské s dětma.

Opakuju znova - nejsem z těch, které frknou dítě do školky s teplotou nebo viditelně nemocné atd....Vše poctivě léčíme, po antibiotikách ještě i týden doma, aby se co nejvíc zotavil. Mám naprosto čisté svědomí, že nedělám nic, co by synovi nějak ublížilo nebo ho trvale oslabovalo. Žádné hory kapesníků ráno ve školce či jak to popisuješ - tohle prostě není náš případ.

Proboha, já jsem tohle téma zakládala nikoliv proto, abych se s někým dohadovala nebo něco vysvětlovala, ale abych se dozvěděla od ostatních maminek, jak jsou jejich děti nemocné apod. Opravdu je mi líto, že se musím dodatečně takhle obhajovat, fakt nechápu.

Jak jinak se to dá zařidit, i když je práce???

Konkrétně u mě - tchýně má 80, sama se sebou má co dělat, takže jí bych ho na celodenní hlídání neměla odvahu svěřit. Moje máti hlídat nechce. S hlídáním sousedkama nemám vůbec žádnou zkušenost.

Navíc - mám ještě staršího 11-tiletého syna, takže jedno školkové období už mám za sebou.....jenže to se nedá srovnávat s tím mladším. Starší býval samozřejmě taky nemocný, ale zdaleka ne tak často - v průměru 1x za 2 měsíce něco měl, zvětšenou mandli mu zjistili až v 5ti letech, ale na zákrok jít nemusel, neměl s tím vůbec žádné problémy, jen jsme chodili na kontroly.

Já o žádném "promořování" nemluvím a vůbec nevím, co to znamená, nikdy jsem něco takového neslyšela.....