Lúthein,
myslím, že vím, jak se cítíš

.
Když jsme vyjeli na první rodinnou dovolenou,očekávali jsme jen to, že děti pustíme na zahradu (pronajali jsme si chaloupku se zahradou, bydleli jsme v malém bytě), sem tam zajdeme do lesa a jinak budeme prostě je odpočívat. První den ráno se manželovi pokazil jeden server, ke kterému měl přístup jen on a nezbylo mu, než odjet z dobvolené do Prahy s tím, že se zase vrátí. Tak volám mamince, jako si pofňukat a....ona mi řekla, že umřel táta

. Nechtěla mi to prý ani volat, abychom byli v klidu (táta byl dlouhodobě nemocný, mohlo se to stát kdykoliv), tak prý že by ona a moje sestra vše zařídily, ale prostě nechtěly, abychom (hlavně kvůli dětem) rušili dovolenou.
No muž byl stejně v Praze a já 300 km daleko, tak se moc dělat nedalo. Muž se za mamkou zastavil a ta ho poslala za námi.
Během pojížděk po Praze zjistil, že mu nějak zlobí kolo u auta. Skončil v servisu bez šance, že by se stihla oprava dřív než za dva dny. Půjčil si jiné auto a jel za námi. Na dálnici zjistil, že mu nefungují blinkry, což mohl být docela problém.
To vše se odehrálo během prvního dne dovolené a já v tu chvíli mohla jen brečet, zvládat tři batolata, navíc těhotná (nejstarší holce bylo tři a půl roku, dvojčatům dva roky), v cizí chatě, daleko od všech.
Muž tedy za námi přijel, druhý den sháněl servis a nechával opravovat ty blinkry. Jenže jsme zjistili, že s tímto autem domů neodjedeme, bylo pro nás malé, nevešel by se hlavně kočár. Tak mužův kamarád třetí den vyzvedl auto, dojel na půl cesty a auta vyměnili. Po třech hektických dnech pak následovaly dva už v celku v klidu a odjezd domů. každopádně na další dovolenou jsme si dovolili vyjet až za čtyři roky...
Pronajali jsme si hausbót a že pojedeme kousíček po Vltavě (z Prahy po proudu, takže minimum zdymadel, prostě zase skoro žádná očekávání a hlavně možnost mít s sebou pejsky. Tři dny před nástupem na loď se zvedly stavy řek, byl vyhlášený zákaz plavby....a pak začaly povodně. Místo dovolené jsme byli doma, to už jsme se pak ani nesnažili něco narychlo sehnat.
Později jsme se dověděli, že jsme navíc zvolili firmu, která, ač měla dobré reference, neměla jeden papír, který potřebuje, aby mohla půjčovat lodě i lidem bez kapitánských zkoušek. No a kdybychom vyjeli, tak nás nejspíš stavěla Policie a poslala domů, protože přesně to se stalo druhé lodi této firmy těsně před povodněma a Policie už měla jejich lodě vytipované (zjištěno od známého, který pracuje na Povodí Vltavy).
Další dovolenou v ČR zatím neplánujeme. U zahraničních dovolených máme zatím štěstí

.