Dobrý den,
jsem tu nová, tak snad se mi podaří zařadit můj příspěvek do správné diskuze

Tak nějak nevím, jak začít. Potřebuji radu nebo spíš povzbuzení, že v tom nejsme sami. V srpnu 2010 se nám narodil chlapeček, vytoužené miminko, bohužel už v porodnici nás připravili na to, že malý bude možná mít VVV, se kterou se velmi často pojí epilepsie. Doufali jsme, že je to jen planý poplach, ale ve střehu jsem byla neustále.. Bohužel v pátém měsíci se podezření potvrdilo a my skončili na neuru s epilepsií, diagnóza zní Westův syndrom (fujtajbl

)
Naštěstí se nás podařilo kompenzovat a nyní jsme už 5 měsíců bez záchvatů.. A teď k mému problému. Chlapeček je samozřejmě opožděný, v současné době je nám 10 a půl měsíce, motoricky jdeme dopředu zdá se rychleji než psychicky. Prcek sice neleze, nesedí a nestoupá, ale plazí se, dostane se, kam potřebuje, pokud je posazen (na zkoušku), v sedu se udrží, stabilitu celkem má, hezky si ze sedu přes kolínko lehne na bříško a šupajdí , kam potřebuje.. Zatím si nestoupá, pokud ho ale chytnu v pase a postavím, našlapuje nožičkami na střídačku, jako by chtěl chodit.. Nejvíce ho ale nechávám na bříšku, prošmejdí tak celý byt a občas se mu zadaří zapérovat na kolínkách, ale nějak ho to nebaví, za chvíli zase lehne na bříško a maže dál..
Psychicky fakt nevím, tam máme asi ještě větší rezervy. Synek nenapodobuje (tudíž nedělá paci, paci , pá,pá ani podobné hříčky), neukazuje prstíkem, s hračkami si nehraje (nenavléká kroužky na tyč, nestaví kostky), ale všelijak s nimi bouchá o zem nebo o sebe, v lepším případě si je prohlíží a zkoumá a samozřejmě je okusuje.. Má teď okusovací období, kouše a olizuje téměř vše, včetně zdí a podlahy.. Nejvíce ho zajímají všelijaké kabely, šňůrky od žaluzií, provázky, kolíčky na prádlo.. Babička mu nedávno pustila kukačky a on na kukačku vůbec nereagoval, ale fascinovaly ho řetízky se šiškami na konci

Nežvatlá, spíš bych řekla, že je tiché mimčo (pokud zrovna nebrečí, což je také dost často, už jsem uvažovala, jestli nenapsat do diskuze ubrečené miminko

), občas si zavýskne, občas z něj vypadne nějaká slabika (ale né řetězec a ni zdvojování) a nejčastěji mručí (hlavně před usínáním). Nezdá se, že by něčemu rozuměl, na otázky typu, kde je máma, táta,.. nereaguje. Dlouho jsem měla pocit, že jsem pro něj jen zdrojem jídla a zábavy a že pro něj nic neznamenám, dost frustrující, teď se to zlepšuje, nechce být v místnosti sám, většinou se plazí tam, kde jsem já, natahuje ke mně ruce, že chce pochovat, reaguje na mne smíchem častěji než na ostatní... Ale takové to typicky kontaktní mimčo, to on není, oční kontakt moc nevyhledává..
O našem malém by se toho dalo napsat mraky, ale už takto jsem se asi rozepsala více, než je zde obvyklé..
Co myslíte, je možné, že je vše jen opožděný psychomotorický vývoj, máte někdo podobné zkušenosti s dítkem, které třeba postupně všechno dohnalo? Já nepotřebuji tabulkové dítko, jen mě někdy přepadají chmury a hledám různé diagnózy a nálepky možná i tam, kde by je nikdo nehledal.. Prostě mám strach a hledám pochopení, i když vím, že jistotu do budoucnosti mi nikdo nedá..
Předem děkuji všem za odpovědi a přeji pěkné letní dny
