3.1.2005 0:41:13 Ann
Re: ONA SI POŘÍDILA SYNA PROTO, ABY SE STARAL O NI A NE, ABY SE OŽENIL A MĚL RODINU
Asi vím Marťuško jak jsi to myslela, ale fakticky to nelze aplikovat na každého. Někdy jsou vzájemné vztahy trochu jinšího kalibru.
Pokusím se alespoň trochu sledovat Tvé body.
Když jsem si po letech konečně vyrazila promluvit se svým tchánem, prohlásil, že se mnou nebude o vztazích v rodině diskutovat, že si ze své pozice nemám právo vůbec dovolit ho takhle přímo oslovit a napadat. Má na mě svůj názor a ten sdělil svému synovi, ale mne nic říkat nebude, je to zbytečné... své názory nezmění, jelikož má pravdu.
Prosila jsem ho ať zkusíme začít s čistým stolem, kvůli jeho synovi, kterého stávající situace trápí a také kvůli vnoučeti, které čekáme... Prý mám být ráda za to jaké to je a respektovat pravidla(???). Svého syna vychoval a tak ví lépe než já jak se cítí...
Tchýně mi při podobném rozhovoru dala za pravdu, všechno chápala a 4 hodiny si na tchána a život s ním stěžovala. Druhý den však jednala stejně jako kdykoliv předtím, jako "správná" manželka - vždy jen a jen na jeho straně.
Nemám v sobě asi tolik pokory a trpělivosti, ale jejich poznámky neumím nebrat osobně. Dřív mne strašlivě zraňovaly, dnes mne rozčílí a nebo připraví o energii. Už udržování na oko dobrých vztahů mne stojí strašně moc energie a nepřipadám si o nic lépe.
Je mi jasný, že tchánovu kritiku si z jeho pohledu skutečně zasloužím - představuji skutečné nebezpečí, neodpovídám představě pokorné manželky ani snachy, neprojevuji ani jeho synovi ani jemu dostatečnou úctu. Dovolím si zeptat se, nechovám se podle pravidel. Tohle jsou také JEHO slova.
A takového člověka je mi Marťuško skutečně zatěžko akceptovat a pokud jsme kdykoliv sdělili cokoliv z našich plánů či programu, většinou jsme si užili hromadu kritiky. Pokud pozvu na návštěvu je k nám, nepřijdou a trvají na setkání na jejich území. Přišli jednou na pozvání a 2x neohlášeně. Naposledy mne místo pozdravu tchýně oznámila - Ahoj, jdem se podívat na svého vnuka! a já pak strašlivě urazila tím, že manžel se zrovna chystá v bytě bourat (mohou se jít podívat) a já jsem s malým na odchodu.
Myslím, že dělají víc, než že jen dýchají a tím u mne vyvolávají averzi.
O takové vztahy skutečně nestojím a momentálně se chystám zpřetrhat s nimi i ty zdvořilostní. Manžel ať tam s klukem zajdou, ale já už jsem z toho šaškování skutečně strašlivě unavená.
HRANICE MEZI TAKTEM A POKRYTECTVÍM MI V TOMTO PŘÍPADĚ PŘIJDE SKUTEČNĚ VELICE TENOUNKÁ A JÁ NA NÍ BALANCUJI JIŽ PROKLATĚ DLOUHO.
Odpovědět