Ahoj Petrklíčku, já jsem měla teď zdr. problémy (nic vážného), ale nicméně se to muselo vyřešit, takže jsem na miminko ani nepomyslela, taky uvidím jak dopadneme v září a pak snad jestli nám bude přáno..., Uvidíme no, nechci tlačit na pilu, nebo to pak tuplem nepůjde.
Dudlíka jsme odnaučili tak: Natálka měla dva dudlíky a už dost starý a na tom jednom to už bylo hodně znát. Tak jsem ho vyhodila. Asi měsíc na to, úplně rozkousala ten druhý. Vyhodila ho do koše sama a říkala, že má dudánek auví a že už je velká holka a že už dudlík nechce. Od té doby se po něm opravdu nesháněla, věděla, že ho vyhodila sama a že je v koši. První týdny bylo usínání horor, prostě byla zvyklá se tím dudlíkem udyndat. Takže přestala spát v poledne, dělala v postýlce akorát blbosti, nebo tam ječela a nebo mě neustále volala. Večer jí trvalo asi hodinu a půl než usnula a taky mě neustále volala. Byla jsem už z toho hotová, protože toto jsem neznala, vždycky jsem jí přečetla pohádku dala dudlík a pusu a ona do 15min. nejdýl usnula. Ale vydržely jsme to, holky tady na rodině mě poradily ať zavedeme nějaký neškodný rituál před spaním a přes ten, že vlak nejede. Prostě, aby každý večer probíhal naprosto stejně a že si děti zvyknou. Dělala jsem ze začátku, že jsem na každé její zavolání hned přiběhla a to bylo pak ještě horší.Teď už se to pomalu uklidňuje a začíná zase spát i v poledne. Bylo to náročné, už jsem i přemýšlela, že koupím nový dudlík, protože jak byla nevyspalá, byla hrozně protivná, přetažená no děs, ale ona ho prostě nechtěla, je přeci velká holka nééé (to mi řekla)

Natálka, na nočník taky nechtěla ani náhodou, ale já jsem koupila nějaký pitomý plíny co se mi po nich osypala. Tak jsem se naštvala, řekla, že už plíny nosit nebude, a přestala jsem jí je dávat. Dávala jsem jí je jen na noc (ty má teda dodnes) do autosedačky, nebo do kočárku. Samozřejmě mi čůrala všude možně, tak jsem holt vytírala, jednou drbala gauč a hodně moc prala. Pochopila to za 14dni, že si musí říct a od té doby to jde, někdy se teda stane ještě nehoda, ale minimálně.
A k té řeči, já myslím, že se určitě ještě rozmluví, je ještě přeci jen malá. Docela koukám, že Vás poslala dr. k psychologovi, myslela jsem že se to řeší, až jestli se nerozmluví do tří let. Jinak věř, že nejste samy, kamarádka má kluka a tomu budou v říjnu tři a taky neřekne ani slovo. Je to dítě od dítěte.

Některé mluví později. Určitě to bude v pořádku a ještě tě z toho jednou bude bolet hlava jako bude řečnit.

Držim palce pa.