Re: Jak dostat vztah s partnerem zase do rovnováhy?

No, můj manžel není starší o tolik, dokonce má o dost nižší vzdělání než já, ale to, že ví všechno nejlíp, si myslí taky. On mně by radil, ale sám o žádnou radu nestojí a taky si vždycky všechno udělá po svém (a taky by leckdy neprohloupil, kdyby dal na mě), přestože jsme se předtím dohodli (tedy já to brala jako že dohodli, on jako že v té chvíli nebude odporovat, ať má klid) na něčem jiném.
Je to trochu jiný případ než tvůj, ale výsledek je stejný - on má pocit, že musí radit mně, a moje názory nemají žádnou váhu. A proč to píšu? Protože jsem zjistila, že napravit tuhle nerovnováhu můžu jen tak, že já sama si začnu skutečně věřit. Až si budu věřit, budu se rozhodovat jen podle sebe (i když se vždycky na názor druhého můžu zeptat a vzít ho do úvahy), převezmu zodpovědnost za důsledky svého rozhodnutí a přijmu je bez lítosti - ano, možná měl ten druhý pravdu, ale já jsem udělala zkušenost - a ta mě poučí mnohem víc než jen něčí slova. A případné výčitky druhého mě nebudou štvát, protože nejsem zodpovědná za jeho spokojenost (která by nastala, kdybych byla "poslušná"), on se musí naučit mít vedle sebe rovnocenného partnera - to je zase jeho úkol pro osobní růst.
Ještě nejsem v cíli, ale pracuju na tom . Můžu říct, že už se náš vztah hodně vylepšil; věřím tomu, že až budu opravdu sama za sebe, bude mě tak brát i můj manžel.