Re: Nemohu s Tebou dál být, ev. nehodíme se k sobě, protože "jsi moc hodný?"

Já nevím, ale já to nějak chápu. mamka má nového manžela, s tátou měla očistec, takže si to užívá, ale mně z toho jeho hodný už úplně mrazí, kdyýž někam jedeme, já řídím, on sedí vzadu, mamka vepředu, celou cestu objímá tu sedačku a pořád jí hladí, po hodině už jsem z toho na nervy, nikam nechce jít sám, raději napůjde, ráno vstává dřív, aby vyřehlil a mamka měla radost, nikdy nemá svůj názor, slyším jen jak chceš, naše pětiletá už toho zneužívá tak, že s ndsázkou tvrdím, že ho snad začne mlátit, já to nemůžu vidět, když ji okřiknu, tak se hned za ní postaví, ať jí nechám, že on je rád, když mu leze po hlavě, prostě se to těžko popisuje,, ale být s ním celý den, tak úplně rostu, kéž by alespoň jednou zvýšil hlas. Já bych s ním tutově být nemohla, přísahám, že už bych ho fakt snad bila.