Jsem nešťastná z našeho bydlení

Hezký den všem, buď se potřebuju z toho vypsat nebo bych potřebovala trochu podpory, nebo vlastně obojí. S přítelem jsme si částečně našetřili a částečně vypůjčili na byt. Bydlíme v něm cca 3 roky, ale nejsem v něm šťastná. Nemůžu si zvyknout totiž na hluk, který produkují sousedé nad námi (nikdy jsem v bytě nebydlela, tohle je moje první zkušenost). Mají tříleté dítě, které celý den lítá po bytě a dupe. Maminka jeho to samé. Takže já jsem pořád našponovaná jak špagát a čekám odkud přiletí jaká rána. Nemůžu se na nic soustředit, odpočinout si při knížce či filmu. Domů z práce nepospíchám, o víkendu z bytu utíkám. Přítel se vrací domů až večer a to už dítě se chystá ke spánku, takže jsem na ten hluk jaksi sama. Přítel se mnou o tom nechce moc mluvit, vždy svede řeč jinam. Řekl mi, že si toho nemám všímat ... ale jak?
Už jsem párkrát za sousedy byla, jestli by nešlo to dítko trochu krotit, ale vždy jen povzdechnou, že chápou, ale skutek utek. Myslím, že zavřou dveře a v duchu mě pošlou do řitě. Nevím, děti zatím nemám, ale učit své dítě ohleduplnosti k druhým přece význam má ...??? Kruci, kdy ten prcek přestane dupat a začne "jen" chodit??? V šesti letech? Později?
Odhlučnění stropu prý nepomůže, odhlučnění jejich podlah je technicky a finančně náročné, koberec nepomohl, ... nemá někdo pro mě nějakou radu??? O
Tak ráda bych měla nějaký domeček ...