Re: Něštastná z našeho bydlení ...

Co na to napsat.

Nevím kolik je dítěti sousedů, ale kdybych měla vysvětlit něco o ohleduplnosti mému 3letému synovi, moc nepochodím. Snažím se, aby doma neběhal, neskákal a nemlátil hračkami. To je, ale tak všechno, co zatím můžu. On taky poslechne, jak se mu zrovna chce.

Můžu tě, ale taky povzbudit tím, že můžeš být ráda, že nebydlíš pod námi. Staršího syna máme tělesně postiženého a chodí v prostoru po kolenou. To je rozhodně horší než kdejaké běhání a dupání. Na nohy jsme mu nechali udělat molitanové chrániče, ale stejně u toho prostě hluk je. Mimo to je také nedoslýchavý, takže neskutečně křičí. Máme kliku, že pod námi jsou ohleduplní sousedé, kteří mají také dítě a asi chápou.

Pro mě je to taky stres, protože s tím prostě nic dělat nemůžu. U zdravých malých dětí je to dost podobné. Jo, dům byse mi taky líbil.