Re: Přetrvávající krize

Kudlo, každá píšeme o něčem jiném.

Zakladatelka rozhodně nepíše o tom, že by muž zkoumal její nálady. Naopak, není ochoten tolerovat žádné negativní jevy související s její psychikou.

Když to zjednoduším, vnímám jeho přístup tak, jak napsal někdo už na začátku diskuse:

"Děti, tatínek jde domů - připravte mu papuče a povinně usmívat."

A to je dost rozdíl. Ono když ten partner vůbec nejen že doma se ničeho fyzicky nezúčastní, ale odmítá rodinu a partnerku byt jev vnímat, tak z toho nic dobrého nepojde. Má rodinu asi tak jako hurisky v ráji, pouze na oblažování.

Chápu pracovní vytíženost, ale pokud se to zvrhne do role "já živím" a vy všichni jste jen paňácové našeho domácího pimprlátkového divadýlka, co mají přístup na scénu jen když jsou zábavní a oblažujou mě, tak prostě ten partnerský vztah jde do kopru. Ona se sice může nějakou dobu zapřít a táhnout, protože jí nic jiného nezbyde, ale ve vztahu se tenhle model zafixuje definitivně a ona stejně spokojená nebude, protože i když se změní podmínky, většinou jí tahle role už zůstane.

Ono vůbec otázka, jestli tohle až tak souvisí s jeho momentální vytížeností, nebo je to prostě osobním naladěním toho chlapa a představou, jak má vypadat stabilní vztah.
Ona pohoda se může budovat tak, že se lidi vzájemně baví o problémech, ví o životě toho druhého, co ho trápí apod. a mají ve vztahu pak pocit akceptace, zájmu ze strany toho druhého nebo to může být spíš domácí dusno ve stylu "požaduju pohodu za každou cenu a co se tobě honí v hlavě mě nezajímá."

Varianta B nikdy dobře nedopadne, minimálně ten vztah totálně vyčpí, žena sice naoko může vytvářet tu jeho pohodu, ale v duchu si myslet o prdeli...a logicky časem dospěje k názoru, že jako člověk je pro něj bezcenná, dobrá jen na servis.