Re: Jak se člověk může postavit k podvodu, který se ho dotýká?

"Můžeš být ctnostná jak chceš, a pak dostaneš například k narozeninám diamant, kvůli kterýmu někde v Africe skapali dva lidi. Navlečeš na sebe kožešinu, kvůli který chcíplo pět polárních lišek, namažeš se krémem, při jehož testování oslepli tři králíci a pudeš se podívat na telku, kterou smontovaly desetiletý děti někde v Čínské manufaktuře. Pak se poplácáš po rameni, jak jsi odmítla tu kradenou věc, a bude se ti dobře spát"

No, v mém případě tohle moc nehrozí
Za prvé, v nastíněném případě jde o ZÁMĚRNOU spoluúčast na řetězci něčeho nekalého, a pravděpodobně opravdu velkého. A pravděpodobně to ten člověk nedělá v nějakém mezním, v zásadě omluvitelném případě (co se týče té jízdy na černo, jasně, že je rozdíl mezi vraždou a jízdou na černo, a nebo mezi jízdou na černo kdy až v buse jsem si všimla že už mi jízdenky došly a spěchám pro dítě do školky, nebo že jezdím na černo schválně, abych se záměrně obohatil).
Za druhé, já jsem člověk, který není moc konzumní, šperky a kožichy nehrozej, třídím odpad, když můžu, vybírám si třeba čokolády z fair-trade obchodu, přispívám pravidelně na dobré účely...prostě, snažím se za sebe minimalizovat negativní stopy, které tu po sobě nechávám, a naopak posílit to dobré.

Jak se zachová nějaká cizí manželka nebo manžel, nemůžu ovlivnit. To je každého věc. Já bych se do podvodu zatáhnout NENECHALA, ale skutečně velmi těžko řešit něco bez dostatečných indicií.