Bojíte se jít s manželem do konfliktu?

Co čtu poslední dobou diskuse, docela mi mezi řádky vykukuje jedna věc. Že spousta zdejších uživatelek má těžký problém s tím, jít do konfliktu s vlastním partnerem i pro hodně závažné věci.
Radši se vykecají kamarádce, na netu, ujistí se, že jinde to taky není ideální - a doma neudělají nic, nějak to dál snáší. Už z reakcí na diskusi pak je patrné, že ani nic dělat nechtějí, poděkují za účast a jedou dál ve svém problému.

To nic je ve významu že ani nezkusí nalít partnerovi čistého vína.

Takže - je za tím strach jít do konfliktu? Co by se asi tak stalo, kdyby si to žena prostě dovolila - dovolila si s rovnými zády a přímým pohledem vznést námitky a říct, jak si to představuje nadále.

Čeho se bojí? Rozchodu? Opuštění? Single života? Toho, že se sama s dětmi neuživí? Nebo jen mužského hněvu?

Co je za tím?

Je mi jasné, že většina lidí se tady asi neotevře, přestože ten strach v jiných diskusích z jejich příspěvků vyplývá - nicméně - třeba se pletu.

Fakt by mi zajímalo, co si dotyčná myslí, že by se stalo, když by byla asertivní, někdy až drsná.

Prosím, prosím nicky, co si myslí, že samy za sebe doma provozují praxi - co na srdci, to na jazyku, ať nepřispívají. Nemá to být diskuse o tom, že já jsem asertivní, ale diskuse o těch, co asertivní nejsou. Ať už to pojmeme v obecné rovině nebo někdo bude víc osobní.

Díky