Re: Uražený manžel...nepopřáli jsme mu k narozeninám

no asi ten stisk ruky je pro něj důležitý.. pokud to tak je, omluvila bych se mu.. ale víc bych to již neřešila.. pokud se nedokáže povznést nad takovouhle, por někoho kravinu, tak to má ale dost těžký život...
jako být to nějaké kulainy, tak bych to asi i chápala, ale jak říkám, já, ač by mi to třeba bylo líto, ale povznesla jsems e nad tím..

mě taky bylo líto, když nebyl brácha a zejména švagrová unešená (ve smyslu rozplývání nad dítětem, dokonce jsme se dozvěděla z fotky z UTZ že je to ošklivé...) z toho, že se nám narodily děti, že měli první narozeniny... n a co? jedeme dál.. nutit je nemohu...