Re: Vánoce rok po rozvodu a malý syn

No jo, ale ten kluk fakt něco ztratil - každodenní setkání s oběma rodiči.
Prostě je potřeba to vzít jako fakt, zkusit něco vymyslet, aby vztahy nadále fungovaly, ale neokecávat to, jak spolu dobře vycházíte atd.

On je normálně smutnej a mrzí ho to a ta situace nepomine, akorát se s tím možná časem smíří, ale ztrátou to zůstane.

Jako když Ti vyhoří domov a přijdeš o své vzpomínky, památeční drobnosti, rozdělanou důležitou práci atd. Tak začneš jinde znova, smíříš se s tím, vybavíš se podle potřeb a toho, jak ti to vyhovuje, ale ty starý fotky znova nevyfotíš.

Tak právě smutní, že mu shořela kompletní rodina, časem se to asi zmírní a přebolí, ale musí začít znova jinak a to není lehký.

Jinak je taky potřeba si vzájemně nalejt čistýho vína, i když opatrně a s citem

1. Rodiče se k sobě nechtějí vrátit.
2. Jeden z rodičů se rozhodl, že chce být radši s novou paní než s původní rodinou.
3. Narodí se další dítě, které taky potřebuje oba rodiče.
4. Toho kluka to upřímně mrzí a asi celej život bude.
5. Zodpovědnost leží na těch, co ukončili vztah. Co mu říká táta na to brečení? Asi to taky nezkousává snadno, ale když použiju přirovnání k požáru v domě, tak on je ten, kdo nechal varnou konvici běžet nasucho.