Re: Obecně o manželství - co je "správné", zachraňovat nebo rozvádět?

Já to vezmu obecně, teď už nějak nepojmu, na koho se "navěsit" a navíc je to nepodstatné.

Stav bývalých, odešlých týraných žen - považuju za otázku polemiky, jestli je to opravdu víc jejich vnitřním nastavením, které jim neumožňuje ostře se vymezit a ohradit ihned v začátku, nebo mnohem a mnohem víc v tom, že agresora, ne přitáhly, ale prostě potkaly a hned nepotřehly patologické náznaky. Ty totiž skutečný agresor (nikoliv "obyčejný" prudič a na nervylezec) umí velmi dobře skrýt a přenést vinu nejen v jejích očích, ale i v očích okolí na oběť.

Prostě z ní usilovnou prací tu "hysterku" a "nemožnou ženskou", která si soucit a pomoc nejen nezaslouží, ale ani nechce, udělají.
Izolace, která je součástí tohotu druhu agrese, jim v tom napomáhá. Funguje to prakticky stejně, jako pomocná psychoterapie, jenomže naopak, v neprospěch oběti. Skutečný agresor je často velmi dobrý manipulátor, nejen směrem k rodině, ale i k okolí.
Často se všichni stáváme obětí drobných manipulací a často jim podlehneme - jenomže když si ne úplně dobrovolně koupím růžový svetr, maximálně si vynadám, jak jsem pitomá a lupnu ho buď na dno skříně, nebo do popelnice, případně ho podaruju, pořád mám alespoň prostor pro následnou, částečnou vlasntí volbu.
Jenomže oběť takovéto agrese je dlouhoudobě manipulovaná prakticky týmiž prostředky, je div, že podlehne?
Kdo z nás by skutečně a jistě nepodlehl - pokud ovšem nemá ten zabudovaný radar? Kdo ho opravdu má a kdo si to jen myslí? Je skutečně otázka "chybného nastavení" nemít radar?