Re: :-)
Katuš, ono ani nejde o to,že by měl víc povinností doma, ale David kvůli práci pak ty čtvrtky musí zrušit. Když se na smlouvě domlouvali a oba podepisovali, David pracoval z domu a do práce do Brna stačilo, když jel jednou za týden na celý den.Tak tenkrát Andree navrhl, že by Štěpu mohl jednou týdně vyzvednout ze školky a být celé odpoledne s ním. Přeci jen byl Štěpa ještě menší a 14dní se nám zdálo pro tak malé dítě hrozná doba. Andrea souhlasila,vybrala si čtvrtek,kdy chodí tancovat a spokojenost byla na obou stranách.My měli Štěpu,ona po práci klid,Štěpik se vrátil 19:45 najezený,stačilo ho jen vykoupat a dát spát. Pak už v práci po D.chtěli,aby tam chodil každý den,dostal pplnou pracovní smlouvu, ale ty čtvrtky jsme Štěpu vždy měli,protože si chybějící hodiny stíhal nadpracovávat v ostatní dny. Teď v Olmiku to nejde. Jsou horší spoje a prostě nemá šanci. Ještě před nástupem se domluvil s vedením fakulty a mají mezi sebou dohodu,že hold ty čtvrtky odjíždí z práce dřív a bude to tak do konce srpna, i přes to že už si to nestihne odpracovat. Týdně mu chybí 4h. Navíc i ve smlouvě mezi D. a A. je napsáno,že čtvrtky se ruší s nástupem Š. do školy-sama to tak tenkrát chtěla.
Co se týká zpoždění pár minut, vždy byl problém,pokud přišli třeba jen o tři minuty dřív,neotevřela. To samé dělá D.rodičům. Nedávno chtěli jet se Štěpou an hory,prosili jestli by jim ho od pátku do neděle půjčila a jestli by jim dala nejpozději do středy před těmi horami vědět, aby si mohli zařídit dovolenout. Napsala jim až ve čtvrtek večer,že ano,ať si ho ráno vyzvednou...
Netuším,kdy to přejde a už se těším na dobu, kdy k nám Štěpa bude chodit sám a bude moct rozhodovat alespoň částečně za sebe.
Maw, včera jsme ty alimenty počítali dle tabulek. Dítě 6-9let má nárok na 11-15% z platu. Pokud by soud určil těch 11%, dostala by měsíčně o 46Kč víc než teď, pokud těch 15% bylo by to o necelých 500Kč víc. Uvidíme, jak to bude...
Štěpovi oblečení a podobně nekupujeme a tchánovci taky ne. Ze začátku jsme kupovali,nikdy to nenosil,občas to Andrea vrátila, že se jí to nelíbí, takže jsme přestali. K nám jsme mu koupili akorát pyžama,vlastní osušky,župan,plavky,papuče, tepláky a to je vše. Na víkend dostává oblečení z domu a v ten čtvrtek po školce nic nepotřebuje, akorát se u nás převlíká do těch tepláků,aby tu nemusel lítat v riflích nebo punčochách. Hračky námi koupené a od tchánovců už mu domů taky nedáváme,nechává si je u nás. Loni totiž dostal od tchánovců klavírek,vzal si ho domů,pak si ho chtěl vzít na víkend k nám,že budeme hrát a nemohl, prý má říct tatínkovi,ať mu koupí.
A už dost,nebudu nám tu kazit diskuzi.
Kat,jak jsem psala o tom rozchodu...Napsala jsem to asi proto,že člověk nikdy neví, co se stane. Náš rozchod beru jako věc, kterou ani jeden zatím naprosto nechceme a vůbec neuvažujeme, ale nikdy nevíme, co bude třeba za deset let.Jsme spolu, protože se milujeme,chceme spolu být, máme podobné názory,máme dceru a jsme rodina a já pevně věřím,že už to tak zůstane. Zase si ale říkám, že přesně tohle si přála i většina těch všech rozvedených...
Odpovědět