Re: Pokoj puberťáka

Dělala jsem to jako Alena, ale později. Jedině když situace hrozila přerůst všem přes hlavu, zasáhla jsem. V jedenácti se mi ale zdá příliš brzy na to, dát dítěti v tomhle volnost. Nebyla bych tak přísná, ale zbytky jídla a špinavou klec bych netolerovala. A žádné tresty, ale důsledky. Nedokážeš se starat o zvířáko? Půjde pryč. Máš v pokoji smrad? Nemůžeš tam přijímat návštěvy. Nedodržuješ domluvy? Tak já je taky nebudu dodržovat (kapesné). Nedokážeš se postarat o své oblečení? Nemůžeš dostat nové atd.
Je to neustálý boj, který skončí až odstěhováním dětí. Pak se ti ještě bude po jejich bordelu (no, opravdu jen trošinku) stýskat.
Jo, a dcera si mi často stěžuje, že kamarádka, s kterou bydlí, je "magor na pořádek". Já prý byla zlatá. To mě vždycky moc pobaví
J.