Právě proto se tady radí PŘEDVÉST, nikoli vyjmenovat, co všechno člověk dělá. PŘEDVÉST znamená např. na týden odjet, nikoli tlachat chvíli do zdi bez uší

Ale ve skutečnosti IMHO není problém v tom, jestli dokážeš předvést, co všechno děláš. Problém je v tom, že vůbec máš tu potřebu.
Já nic nepředvádim a ani si nemyslim, že bych něco musela. Manžel se mě neptá, co bude k večeři, ale jestli něco budu dělat. A když řeknu, že ne (což je většinou, protože já a děti máme teplý obědy, on ne), tak si prostě něco udělá sám. Stejně tak děti - když něco dostanou, prima, když ne, postarají se o sebe.
Nikdy by mě nenapadlo, abych, když jedu pryč, navařila do zásoby, nachystala oblečení apod. Když jedou spolu na čundr, taky si sbalí sami (oni vědí, kam jedou a co tam budou potřebovat).
Atd.
Když budeš mít pocit, že všechno musíš zařídit zrovna Ty, tak ten chlap to rád vezme za svý.
Když mu neuvaříš, tak stopro hlady neumře a kdyby remcal (poté, co sám shazoval důležitost Tvojí práce), tak mu klidně můžeš připomenout, že vaření přece žádná práce není, tak to pro něj nemůže bejt problém. Stejně tak pro Tebe nemůže bejt problém, když on nebude mít co na sebe apod.
Asi je to o sebevědomí - jestli mi stačí, že já vim, jak to je a kam se nechci nechat nacpat...