Re: Rozchod..jsem na dně

Je mi úplně jasný, jak je ti mizerně. Kopačky dostal někdy skoro každý. Navíc váš vztah nebyl zrovna krátkodobý.
Je to fráze, ale čas to spraví, alespoň do určité míry natolik, že ti zůstanou nakonec nějaké vzpomínky a tobě nebude úzko při pomyšlení na něj. Neboj se, že ho už nikdy neuvidíš. Pokud bydlíte někde poblíž sebe, je možné, že se budete potkávat. Jen je otázkou, jestli ti to bude příjemné.
Hlavně se neponižuj a nech ho žít jeho život. Ty by ses opravdu měla zaměřit sama na sebe. Je pravděpodobné, že jedna z příčin vašeho rozchodu by mohl být fakt, že neunesl tvé psychické obtíže. I tak to chodí. Někdo prostě není opečovávací typ, který bude pořád hledat vzpruhu pro toho druhého. Myslím, že pro něj i tak hodně znamenáš a nikdy na tebe nezapomene. Přiznám se, že i mě by tak trochu vadilo, kdybych věděla, že můj partner je na mně citově závislý a beze mě je na tom prostě blbě.
Už jsi vyhledala někdy odbornou pomoc? Nečetla jsem zřejmě tvůj starší přispěvek, kde své stavy popisuješ. Musíš se chtít postavit na vlastní nohy a nenechat se semlít depresí až ke dnu. Je ti dvacet, musíš chtít a hledat cestu k uzdravení a neplácat se dlouho v pocitech rozervanosti. Chce to taky kontaktovat kamarády, donutit se jít k lékaři, začít na sobě makat, i když je ti blbě. Nevzdávej to.
Chlapů není nedostatek a ty se dej brzo dohromady, kvůli sobě i tvým blízkým, které taky určitě to, jak ti je.