Partner, který ženu nepodrží

Má to doma kamarádka, když sem tam něco řekne, jak to u nich doma chodí, vyplývá z toho, že víceméně žijou vedle sebe, tedy alespoň z mého pohledu. Navenek tedy k třetím osobám vzbuzují i dojem relativně harmonického vztahu, ve skutečnosti je doma harmonie, pokud si ona řeší své problémy sama a i společnými - třeba okolo dětí apod. ho téměř nezatěžuje. Pak se on chová, jakože je spokojen. Pokud je ale zatěžován, dochází většinou k řetězové situaci - nejen, že kamarádka řeší původní problém, ale ještě má na krku naštvaného partnera, který si spíš přisazuje a přidává jí další zátěž.
Takže si zvykla na určitý systém, jak s ním žít - odklízí mu problémy z cesty, pokud to jde. Když nastanou problémy větší, je to už ale problém, protože to nedokáže řešit tak, aby se to nedotklo jeho pomyslné pohody. Není to ale vůbec o jeho nepodílení se na práci doma, spíš o tom, že jak jsou nějaké nepříjemnosti/nepohoda/problémy, jeví on snahu hrát mrtvého brouka, problém nevidí, nepřizná si, nechce řešit - ať už vztahový, nebo třeba měli problémy kolem dítěte...následně to spadne na kamarádku, ale přitom ona ještě musí zachovat relativní klid, nenervačit, následkem nervozity se třeba nepohádat, protože by doma bylo dusno.

Už to teda bere dost sportovně, ale mě z jejích občasných svěření se není nejlépe, proto se ptám: Je hodně takových vztahů? Zažily jste nějaký takový vztah, kde jste jely/jedete na vlastní triko? Dá se to ustát dlouhodobě? Posílilo vás to, nebo naopak vyšťavilo?