Re: Partner, co ženu nepodrží

Jako nic není tak černobílý na první pohled. Člověk někdy může být taková povaha, že prostě neumí toho druhého cíleně podržet. Může to dělat nevědomky, jakmile to ale po něm někdo chce cíleně, nezvládá to a sesype se.
Dá se říct, že můj manža je něco na ten styl jak ty popisuješ. Velice rád dělá, že se nic neděje a přitom se děje a hodně.
Minulý týden se moje mamka pokusila zabít, já strávila půlku noci na psychiatrii a druhý den půlku dne tamtéž, nadopovaná práškama a stále v šoku jsem dorazila domů a partner se zajímal jen o to, kolik jsem utratila za máminý cigarety a časopisy apod. Když jsem přiznala, že mi zbyla stovka - ten den měla přijít ale výplata, takže jsem to neřešila, chytnul hysterický záchvat, z čeho se jako chystám vyžít a začal prohlašovat jak se stěhuje. No já mu v klidu sbalila všechny věci a dala jsem mu to přede dveře...
Pro někoho absolutně nepochopitelný, u nás v celku normálka. Manža měl strach o mě, o mamku a neuměl to prostě ventilovat jinak než takto. Možná by to mohl vysvětlit nějaký psycholog/psychiatr, ale já vím, že to byl jeho způsob jak vyjádřit tu bolest a šok. Za hodinku už se choval normálně, ovšem tašky má sbalený stále. Nevím, proč bych je měla vybalovat já.
Jen jsem chtěla na dost brutálním příkladu ukázat, že někdo to nemusí dělat naschvál a někde to třeba prostě tak funguje, protože to z nějakýho důvodu jinak nejde.
Taky hodně záleží na modelu původní rodiny.
Samozřejmě bych byla šťastná, kdyby chlap byl sám od sebe empatický a svěřoval se s problémy a já to samé, oba bychom si pokývali jak je ten svět nespravedlivej a já nevim co všechno, ale chlap na tyhle věci prostě není.