Re: Podíl výchovy a dědičnosti...

no jo, ale z valné většiny tu všechny popisujete to, co máte možnost ověřit pouze v rámci "vlatní rodiny", málokdo má zkušenost jinou
já na sobě ano, muůj vlastní otec se mnou byl pouze do 4 let, můj "nevlastní" otec od 5 let až do své smrti před 8 lety. Podobná jsem oběma, jak povahou tak vzhledem - jak toto vystvětlíte ? Určité vlastnosti, vlohy (kreslení, zpěv atd.) mám zcela určitě dané geneticky, vznětlivost, netrpělivost mám navlas stejnou jako můj nevlastní otec, který se mnou ale celý život žil. Navíc občas poznávám ve svém chování mou babičku/matku otce, s tou bych řekla, mám teď v dospělosti hodně společného. Rodiče mojí mamky zemřeli brzy a skoro jsem je neznala, snad jen z vyprávění a nemám prý z nich vůbec nic - tedy kromě vzhledu, po babičce z matčiny strany. Tak a tedˇbabo raď a vysyp procenta...........
Zcela určitě jsou vlastnosti, schopnosti, vlohy dány geneticky - to ani jinak nejde. Ovšem geny nemáme jen po rodičích, máme je přece po spoustě jiných předků. A všechno to, co máme ve vínku se formuje podle prostředí a doby, kde vyrůstáme a žijeme. Lidská duše, genofond, mysl, nebo nazývejme to jak každý chceme, je tak složitá, tak nepředvídatelná a tvárná a různorodá, že nelze jednoduše říct 90% a 10% nebo 60% a 40%, s tím vůbec nesouhlasím.
Občas se dívám na poštu pro tebe a je zcela evidentní, že u často se tam vyskytujících adoptovaných lidí, kteří v dospělosti hledají své pokrevní příbuzné, udělalo jiné protředí, jiná výchova, jiná doba něco úplně jiného než jsou dejme tomu jejich sourozenci. A přitom je poznat, že jsou třeba sourozenci - jsou si podobní, mají stejná gesta, zřejmě hodně podobné reakce, zřejmě hodně podobné povahy atd - a přesto je tam poznat ten obrovský rozdíl, že každý z nich se utvářel v jiném prostředí, to mi nevymluvíte.