Re: gratulace
Ahojky z Hodonína, jsme tu u sestry na bytě - hoši chodí na příměstský tábor i se sestřinýma holkama na bubnování - docela fajn, jen ted kluci mají už depku z města, já si chtěla oběhat obchody - konečeně, ale taky nic - mladší dcerka sestry měla hned po pondělku asi úpal - ráno teplota, pak se prospala a OK, takže jsem ji tu měl 2 dny na pozorování a musela jsme vařit už na poledne - jinak vařím až na večer večeři a když se dostanu ven, tak jen se psem - to je teda chudák, snažím se ho venčit, jak to jde, ale holky s ním jdou jen na vyčurání a hned dom.....nic si neužije, včera si aspoň chvilku poběhal s prostředním synem a to řádil jak štěně...a těch psů, co tu je - no lituju je...naši jsou na volno, můžou se i dykoliv smočit v rybníce, poráchat v potoce.......tady jen prší a už tady ten sestřin pejsan dostává kabátek, aby se pak nemusel doma vysoušet.....
Leni- krásná fotka, pupik máš luxusní, vysavovatelný - já měla vždy obrovitý, nevystavovatelný - i sestry v porodnici na monitoru mi chtěli monitorovat 2 miminka.......užívej pupíčku a těšení se, no a ještě jednou přeji hodně odpočinku a sil na porod!
Emo - gratulace k dokončení školy - co to bylo? Já teda strašně ráda studovala - vždy jsem si odpočinula od rodiny a všedních starostí, horší byla připrava - zkoušky atd. to jsem se vždy hrozně styděla a doufala ve štěstí.......všechna studia jsem přerušila po zjištění těhu s Anežkou, po zamklém potratu jsme už nechtěla nic zanedbat...a teď už se mi nechce se vrátit - nedokážu si to představit, i když vím, že když už musím, tak ten čas by´t omezený si najdu.....
Luci a Tobě pohodové těhu - a neboj se ptát, je škoda, že Dr. jsou tak vytížení, že nemžou akceptovat přání mamiminek a nedokáží pochopit, že mamina trne a má spoustu dotazu a že oni ji můžou uklidnit i přes svůj veškerý spěch....já neměla sílu se ptát - už jsem chtěla být vždy venku...můj Dr. super - ten vše vysvětlil do všech podrobností - ovšem běžná čekací dba u něj i přes ob. je 3 h......
AdriM - no tak jsem to myslela - Řecko teď vnímám jako zmítané mezi státní nejistotou a možná stále běžným životem běžných soukromníků, díky za popis - úplně jsem se do toho prostředí vžila - já byla v Řecku na studijní cestě - jen památky a moc ráda na to vzpomínám - to byla moje poslední cesta před 1. těhotenstvím, Francii už jsem nezvládla a i když jsem tam byla xxy krát, tak tahle neuskutečněná studijní cesta mne dodnes mrzí......říkám vždy v důchodu v rámci univerzity 3.věku...snad ještě bude možnost.....
tak přeji krásné pohodové prázdniny prožité ve zdraví!!!!!
Odpovědět