Re: vyprávějte mi o krásných celoživotních vztazích

Fill, moje babicka a dedecek, ti meli uzasny vztah, vzajemne se milovali, ctili, az do smrti, cca 50 let spolu. Babicka byla takova reditelka zemekoule, dedecek byl primerene submisivni, ale jen takovym tim imponujicim zpusobem - ona rozhodovala o jejich zivote a deda o mezinarodnich problemech, ona udrzovala domacnost, deda pracoval i dlouho v duchodu, oba pro nas delali prvni posledni.
Dneska to neni moc popularni, ale babi uderem poledne davala jidlo na stul, pak nechala dedu zdrimnou. On delal vsechny prace okolo domu, zabezpecil ji financne /ona pracovala jen do duchodoveho veku/.
KDyz byli hodne stari, tak vzdy je¨den pecoval o toho druheho, kdyz vic onemocnel. Kdyz uz babi vedela, ze je nezvratne nemocna, nechala se prinest do kuchyne a ucila dedu varit. Byla velmi prakticka, i po jeji smrti jsme nachazeli vzkazy ze "zahrobi". Nejvic nas dostal ten, ktery byl za krempou jeho cerneho klobouku - stalo na nem: Nez ho vezmes na sebe, napar ho a pak vykartacuj. Vedela ze ho nosi jen na pohrby. Umrela, kdyz ji bylo 80, deda o pet let pozdeji /byli stejny rocnik narozeni, 1913/.