Re: Střídavá péče

Já bych to nutně neviděla tak, že dospělý, jdoucí si za svým, je sobec. Ta spokojenost rodičů je pro děti vážně hodně důležitá a na některý věci se nemá cenu dětí ptát, protože prostě nedohlédnou důsledků. Naše malá taky měla třeba období, kdy tvrdila, že chce být jen u nás a u mámy ne. Většinou něco takového přišlo po obzvlášť vydařené dovolené. Kdyby se v tu chvíli dalo na její přání, asi by to moc dobře nedopadlo...
Mám zkušenosti i s tím, že jsme děti měli klasicky víkend za 14 dní a dvě středy v měsíci. Bylo to úplně na nic. Celou středu odpoledne byly rozpačité, když přijely na víkend, tak pátek odpoledne se "aklimatizovaly", v sobotu dopoledne úkoly, odpoledne už celkem dobrý a od neděle odpoledne se zase chystaly k odjezdu. Byl to šílenej emocionální maraton, necítily se tu doma, strašně "zlobily"... Teď je to úplně jiný. Prožívají tu všední dny, říkají tomu "doma u táty" a pak mají ještě "doma v Praze". Velkýho (14) jsem se nedávno ptala, kterej model mu vyhovoval nejvíc a byl jednoznačně pro střídavku. Sice říkal, že neměl rád to přejíždění, ale zvyknul si brzo. Malá se do rozvodu narodila, takže pro tu je to standard a nic jiného nezná - problém nemá. Jediný problém, co měly, bylo s novým partnerem jejich matky.