Re: Komu padá pomoc do klína?

Margot,
nechápeš asi proto, že jsi nikdy nebyla při žádosti o pomoc odmítnuta. Je to strašný pocit a čím bližší je ten člověk, který ti pomoci odmítl, tím hůř se to snáší a déle trvá, než se zase odhodláš kohokoliv o pomoc požádat. Odmítání nebo ochota pmoci navíc nemá žádnou přímou souvislost s tím, jak pomáháš ty, protože ne vždy se daří pomáhat vzájemně. Často je to prostě tak, že někomu pomáháš a od úplně jiného pomoc čerpáš, často i v jiném časovém horizontu.

Já třeba vím, že klidně můžu požádat o hlídání sestru, tchýni a asi tři kamarádky, ale současně vím, že stejně nepochodím, protože sestra a tchýně jsou časově strašně vytížené a kamarádky jsou daleko a navíc často s dost nabitým programem. I v době, kdy mi umírala mamka, jsme se museli s mužem u dětí střídat sami, jednou vzít i tu nejmenší s sebou, ačkoliv tchýně bydlela 10 minut od nemocnice.