Re: Žít přítomným okamžikem

Co si pod tím představuju:

Žít a být šťastná/ý, protože jsem přežil/a občanskou válku, protože mám zdravé děti, protože mám oba rodiče naživu, protože můj otec nebyl vhozen do soptícího vulkánu za to, že je komunista, protože mého otce nikdo nemučil a nestrhal mu nehty na nohou ta to, že je komunista, protože můj otec není komunista, přestože mou kadeřnici někdo zastřelil kvůli neplacení výpalného, přestože mého ex zabili kvůli notebooku, přestože jsem musel/a uklízet dům od krve a vnitřností, kde zavraždili mou nejlepší kamarádku a celou její rodinu, přestože budu muset celý život dobře vycházet s jejími vrahy a přestože můj milenec je nepřítel oněch vrahů a už jednou ho málem taky zavraždili...
Prostě dokázat v uvedených situacích nezešílet z představ, co mě a mé blízké mohlo potkat v minulosti či by nás mohlo potkat v budoucnosti.

Hele, já jsem happy, protože můj život je vlastně super, nic extra, ale taky se mě nic z výše psaného netýká (ale několika mých přátel ano – všechno jsou historky z jejich životů, žádné radio bemba).

Můžu jít sama po ulici, otočím kohoutkem a teče voda, když jdu někam k doktorovi nemusím mít cash a nejpozději za 3 hoďky přijdu na řadu, nemusím mít na účtu čtvrt milionu, aby měla moje máma šanci přežít, když bude mít kýlu...