Re: Dopis otce dětem z vězení

Jediná věc, na kterou bych si asi dala pozor a která musí být nesmírně těžká, je dokázat se při tom vysvětlování dětem udržet a sice dát najevo svoje pocity (že ji to mrzí, štve...) ale zůstat maximálně věcná, nenechat se strhnout k nějakému ošklivému výlevu na adresu toho otce (což nevím, zda bych dokázala, protože by se mě to citově velmi dotklo.)

Ten blízký člověk, který tehdy ukázal ten dopis mně, to myslím dokázal obdivuhodně - přečetli jsme to spolu a on mi sice neskrýval své roztrpčení, ale některé pasáže v tom dopise věcně uvedl na pravou míru a ponechal na mně, abych si na to udělala názor.

Mimochodem, re ta telefonní čísla: ta osoba, která napsala tehdy ten dopis, mi taky telefonovala a snažila se mě velmi ovlivnit proti tomu blízkému člověku - ještě dnes se mi otvírá kudla v kapse, jak to bylo podlé - snažila se mě zasáhnout na citlivém místě a citově vydírat. A jsem na sebe dodnes hrdá - snad to můžu tak říct, když mi bylo teprve těch 13 - 14, jak jsem ji dokázala odpálkovat.

Kamarádce držím palce, citoví vyděrači se mi nesmírně hnusí.