Když nepomůže ten nejbližší

Navazuji na předchozí diskuzi o vypořádávání se s tíživými situacemi sami(y) nebo s něčí pomocí.
Pár vás napsalo, že když bylo nejhůř, manžel nepomohl, nepodržel vás ... Jak jste to přestály, že ten, od koho jste očekávaly největší pomoc, prostě zklamal?
Jsem na tom totiž stejně, a nemůžu to překousnout. Pociťuju to jako děsnou podpásovku, nechápu, s kým jsem to celý ty roky (19 let) žila a nedokážu se s tím smířit.
Jak se s tím vypořádat? Co vám pomohlo? Já se momentálně cítím na rozvod, ale máme kupu dětí, tak to zatím všelijak látáme, ale je to děs.