Obráceně

No a představ si to obráceně, kdyby TY ses nastěhovala k manželovi, který bydlí s rodiči a tatínek a maminka by byli stále připraveni mu pomoci, podpořit ho - necítila by ses jako páté kolo u vozu?
Pro partnery by měl být vždycky nejdůležitější druhý partner - dítě je také důležité, samozřejmě, ale nejdůležitější by měl být partner a měl by to cítit, měli by to cítit navzájem, pak se na sebe mohou spolehnout, jsou přáteli, pomáhají si. Ve valné většině si pomáhají, někteří lidé samozřejmě nejsou pro život úplně vhodní, ale moc jich není - těch úplně nevhodných a strašných, jen jsou někdy k takovému jednání dohnáni okolnostmi - a pak se šprajcnou a dělají třeba i naschvály. Vždycky jde o to zvážit, zda to přešlo přes hranici nebo zda je cesta zpět.
Ale já mám dojem, že ty si s rodiči a dítětem úplně vystačíš (a to je pro partnera celkem blbé zjištění, zvláš´t pro chlapa), a manžel by se měl smekat podle toho, jak mu to nastavíte a tohle já (ač hodně ústupný, nekonfliktní a celkem hodný člověk) bych taky dělat nechtěla.
A s tchánovci bych neuměla a v žádném případě nechtěla žít, to bych byla raději s manželem a dětmi v garsonce, za ten klid a SAMOSTATNOST by mi to stálo.