Monty,

...já nechci dělat psychologa, ale když tě tak čtu a to tvé "achjo, mě nikdo nechce", tak mi to nedá - tak mě vždycky napadá, jestli ty příliš okatě nedáváš těm chlapům najevo, že jsi nezávislá, že akceptuješ i jejich nezávislost, že všechno budeš tolerovat, všechno chápat...a tak...že vlastně všechno)i návštěva bordelu a pod.) je vlastn ělidské a OK. Ono to asi ty chlapy děsí. Na první pohled to vypadá hezky, na druhý začnou uvažovat, jestli určité věci nebudeš chít praktikovat taky ty sama...a jestli je vůbec máš doopravdy ráda a jestli dokážeš utvořit ten teplej domov, kde se s nima bude počítat a kde budou potřební. Určitá dávka žárlení, emocí, pocitů a tak je v partnerství na místě...tolerance ocaď pocaď.
Chlapi chtějí, aby viděli, že jsou milovaní, potřební, ocenění a tak....
Omlouvám se za dlouhý výplod, ale nedalo mit to a od Kevina Lemana mi hrozně pomohla jedna z jeho knih o chlapech, kdyžtak najdu název. Strašně moc mi pomohla pochopit, CO vlastně chlapi chtějí a po čem touží..a svoboda a nezávislost a tolerance to není, naopak.
To mě jen tak napadlo při čtení Cardamonina návrhu, že tvému "bývalému" písne mail..přesně vím, jak by zněl a taky i to, že je velká šance, že by hned "bývalý" běžel zpět