Nesnáším návštěvy

Hlavně neohlášené a s malýma, zlobivýma dětma. Mám ráda svoje soukromí, na návštěvě zvu rodinu a nejbližší přátele. Včera zvoní zvonek, za dveřma známa se dvěma dětma, prý jestli můžou na chvilku dál, že si děti pohrajou. No nevím, jestli si myslela, že si pohrají s naším miminem, protože starší děti byly ve školce a ve škole, což dobře věděla. No nedokázala jsem říct ne a pozvala je teda dál. Děti lítaly po celém bytě, přebíhaly z jednoho pokoje do druhého, řvaly jak na lesy, vyhazovaly hračky, 2 rozbily. Nestíhala jsem hlídat malého, vařit kávu a ještě hlídat, aby děcka nic nevyvedly. Známá si sedla a o děcka se nestarala. Už ve mě vřela krev, to když vlezly do ložnice, zvýšila jsem hlas, že to teda ne. Chvilku se zarazily, pak známa řekla, že už teda půjdou. Brrr, ještě teď mám vztek.
Jak to máte vy? Navštěvujete se s dětma? Usměrňujte své děti na návštěvě? Já mám radši setkání na neutrální půdě, na hřišti nebo v centru. Nerada beru i svoje děti k někomu.