Re: Nesnáším návštěvy

Bohužel, to mám podobně.

Neohlášené nevadí, s malými dětmi nevadí, pokud je skóre vyrovnané nebo dítě poklidné.
Některé klidné děti jsou v pohodě pár minut, než se okoukají, ale 1 DÍTĚ A JÁ a kamarádka popíjející kávu /která mi říká "to neřeš, si namlátí, on/a nebrečí"...
je skóre, co se dá ustát...

Ovšem na dětskou převahu i ohlášenou fakt nemám buňky. Ani nemáme byt. Máme byt plný nebezpečí pro malé děti. Mnoho věcí je tu skleněných či ostrohranných, otevřené klouzavé prostory, přístup ke kamnům, vysoké židle, dlažba na zemi.

Máme děti velké, založením jsem čím starší - tím větší hysterka. Přijde kamarádka, posadí dítě na barovou židli a co vidím?
Dítě se pokouší opřít... lup, je na zemi a rozbitá hlava o dlažbu. NIKDY SE NESTALO - MŮJ HYSTERICKÝ SCÉNÁŘ.
Na naše děti jsem tak úzkostlivá nebyla.

Kamarádka sedí, dvouleté dítě sedí, vše je v pohodě, ale já vyrobím scénář katastrofický a fakt nejsem v klidu, dokud kamarádka nehodí ruku za záda toho prcka, aby nespadl.
Podobně, když dítě začne lítat po tom našem bytě... a vybírá rohy kolem jídelního stolu dost těsně. Prostě mám potřebu ten stůl dostat z bytu, nebo opatřit chrániči ty rohy.. nebo usměrnit dítě...

Velmi špatně se mi to vysvětluje, že opravdu těžko ten stůl dítě rozbije, ale to, že si tu rozsekne hlavu by mi vadilo docela dost...

tady jdou pomačkat žaluzie, rozbít se dá asi pár skel ve stěně, to už jsme přežili i absolvovali, leccos rozbili sami,

ale tohle prostě nedávám. A o úklid nejde, my máme neuklizeno a nezašpinitelno, tady je všechno omyvatelné !!! aby to někdo nepojal blbě, takže nějaká sušenka či vylité pití fakt neudělá žádnou škodu.

Ale z tohohle mám třas.

Jsem prostě tak nějak asi stará a fakt asi dost hysterická, prostě bych nechtěla, aby se tu dítě pořezalo, ublížilo si...