Re: představy o jiném životě s jiným mužem

Vidím trochu problém v odlišování představ od reality. Já si umím představovat fakt hodně a používám to ke psaní románů, je to moje hobby. Ale jsem si vědomá, že ta realita je trochu jinde a s manželem jsem spokojená, protože pro mě splňuje ty zásadní věci od partnera, která jsem hledala. Je samozřejmě spousta té další „nádstavby,“ která by byla fajn, např. manžel se nerad pouští do konfliktů, když nás někdo předběhne ve frontě, musím si to vyřvat já, v tomto třeba opora není, ale v těch důležitých věcech, jako, že chodí zodpovědně do práce, podílí se na péči o dítě a chodu domácnosti, v tom oporou je.

Mě pomáhá uvědomění si, že já sama nejsem románová Angelika nebo Angelina Jolie nebo kdoví co by si zas ten chlap mohl představovat, tak taky nemůžu mít nereálné požadavky na něj. Další věcí je, že tráva na druhé straně plotu se většinou zdá zelenější. Jak psala A., já taky vždycky chtěla žít v cizině a nakonec jsem tam celkem dlouhou dobu žila a pak jsem došla k názoru, že vlastně tam žít natrvalo nechci a šťastně jsem se zase vrátila zpátky. To bylo před dítětem a to zkoušení bylo OK. Jakmile člověk ty děti má, tak holt musí uvažovat i za ně.