Re: Jak motivovat dítě k zodpovědnosti s ohledem na jeho budoucí studium?

Monty, tohle mi připomíná mého manžela.... Ve škole pravidelně dostával horší známky, protože si nepamatoval vzorečky a než si je odvodil, nezbyl mu čas na výpočet.... Má matfyz.

Co se týče školy jako takové, tak bych to nebrala jako tragedii. Gympl je pouze jakýmsi předskokanem pro vejšku. Pamatuju si, jak jsme na toto téma debatovali se spolužákama na vejšce. Já mám jako střední zemědělku. Na gympl jsem nešla, protože mi to nelákalo, nepřišlo mi to jako škola pro život. Nakonec jsem po maturitě sedm let strávila v práci a pak šla znova studovat - chemii. Bylo to v době, kdy jsem už měla jasno, že pokud chci něčeho dosáhnout, tak prostě tu knížku vytáhnout musím (celý roky na střední jsem se učila zásadně v autobuse a o přestávkách ). I tak jsem byla docela lempl a dokud mi nehořela koudel za zadkem, měla jsem to na háku. Ale první tři roky jsem fakt proležela v knížkách. Neměla jsem jinou možnost - musela jsem se všechno naučit znova a dohnat gympl a do toho se učit na zkoušky, písemky, laborky... Zvládla jsem to. Pokud tvůj syn bude chtít, zvládne to taky. To, že teď k tomu ještě duševně nedozrál, neznamená, že bude celý život u lopaty. A mezi námi, co kdyby zrovna byl šťastnější u tý lopaty, kdy přijde domů a jde si kreslit komiks, než když bude zastávat nějakou manažerskou činost a na koníčky mu nezbyde čas...