30.11.2012 23:58:29 Delete
Re: Syn chce jít na gymnázium...
Krevetko,
ale to je dost rozdíl, šprt a studijní typ. Právě, že málokterý šprt je studijní typ, ne každý, kdo má samé jedničky, je šprt, ne každý, kdo je studijní typ, má samé jedničky.
Když se u nás ve třetí a v páté třídě dělaly SCIO testy včetně nějakých těch studijních předpokladů, tak nejlépe vyšel kluk, který měl už v té třetí třídě pár dvojek na vysvědčení, a pak právě přibližně stejně dobře dopadli ten dcery spolužák, co šel na gympl ve vedlejším městě, a moje dcera, která se na tento gympl nedostala. Každý z nich je typově jiný. Moje holka lajdák s nadáním, ale ne génius, spíš ráda zkoumá, hodně věcí ji zajímá, ale odmítá hnout prstem, strašně těžko překonává nechuť vůbec začít něco dělat. Ale ten zájem o věc jako takovou je důležitý (ostatně, nejvíc ji baví fyzika, nejlépe jí jde matika a to přes matiku neprošla u SCIO přijímaček, nebo teda spíš byla prostě průměrná, takže ji nevzali a šla právě až z druhého kola tam, kde je teď, největší nadání má na jazyky, ale právě, že tam to chce občas zabrat a alespoň slovíčka zopakovat, proto jí známky vychází horší než v té matice).
Ten její spolužák, co měl ty dvojky, tak byl u přijímaček kousek pod čarou a možná dojel na to, že neměl žádnou přípravu. Nakonec zůstal na ZŠ. No a ten spolužák, co na tom byl v těch studiních předpokladech podobně jako moje holka, je navíc schopný nějaké práce pro věc, má slušnou sebekázeň a i ten zájem o spoustu věcí, navíc tedy měl i nějakou přípravu na přijímačky, tak ten skončil u přijímaček asi pátý a říkala mi maminka, že je na gymplu také hodně spokojený....Ten by se tedy dal označit za šprta, protože se doma i trochu učí, ale ono ho to prostě baví, zajímá, není to kvůli známkám, ale ze zájmu....
Tvůj syn, podle toho, co píšeš, je právě studijní typ. Jednak má zájem o věc, navíc ho drobný neúspěch nakopne k lepšímu výkonu, chce se učit....kdo jiný by měl studovat než právě takoví? Ono je pak ve výsledku jedno, jestli má jedničky nebo trojky, protože jde hlavně o to, že ho učení jako takové baví a současně je časem schopný posoudit, kde mu za to stojí přidat, aby patřil k nejlepším, a co se dá trochu vypustit a držet se na nějaké úrovni, aby zbývala kapacita taky na jiné věci...
Odpovědět