Re: Syn chce jít na gymnázium...

Krevetko, postupně dočítám.
Přece vůbec nejde o to, jestli ty čísla matlá, ale o to, jestli jsou dobře. Kvůli tomu, že matlá čísla, nemá mít na vejšku? Mám dysgrafickou dceru a matlá všechno, přesto si nemyslím, že se má kvůli tomu stát popelářkou. Chce na gympl a pomáhám jí s přípravou a uvidíme; pokud se ale nedostane, nebude to kvůli dysgrafii. Jinak nevím, proč by mu někde na elektrofakultě mělo vadit, že v pátý třídě blbě rýsoval. BTW pokud je člověk dobrej, tak se počítačema dá uživit veeeeelmi slušně.

Trochu mě zaráží tvoje rovnítko mezi šprt = studijní typ. Šprt je pro mě nadávka a jak já ji vnímám, je rezervovaná pro lidi, kteří kromě toho, že se od rána do večera učí, aby udělali radost mamince a paní učitelce, tak té učitelce podlézají, nikomu nikdy nenapoví ani nepomůžou a snaží se šplhat přes záda ostatních. Tohle považuješ za studijní typ? (To se pak ani nedivím, že jsi proti studiu, pokud si takhle představuješ studijní typy.) Studijní typ je ten, kdo má schopnosti ke studiu. Takže tvůj syn, kterej udělá projekt, z něhož v páté třídě ohromí i dospělého, a udělá ho úplně sám, aniž by mu do toho někdo kecal, a ještě si ohlídá, jestli za své výkony dostává správné ohodnocení. A navíc odchodem na gympl se člověk často zbaví keců o šprtech od dětí, který jsou naštvaný, že jim to tak dobře nejde a musej se učit.

No, bio otec dosáhl v elektrikařině a kluka to nezajímá A CO? Snad nežijeme životy svejch rodičů. Taky by ses asi nechtěla živit něčím, co k smrti nenávidíš.

Je cílevědomej - ber to tak, že ty nikdy neuslyšíš "to tys mě nutila na gympl, já tam nechtěl" - ani v tý nejhlubší pubertě ;). Jak ho popisuješ, to je kluk, kterej se v životě rozhodně neztratí.

A jen k tvým strachům, starší dceru na víceletém gymplu mám (BTW na jazykovém a fakt to funguje) a ona tam tak rozkvetla! Konečně měla kolem sebe lidi svojí krevní skupiny. A to neleží denně v knihách a nenosí bůhvíjaký vysvědčení.