Jak se dělíte s partnerem o domácí práce?

Ráda bych se s Vámi všemi poradila, jak zvládáte sloučit práci s rodinou a jestli nejsem příliš náročná v představě, jak má fungovat manžel…

Chodím na plný úvazek do práce, vracím se před 17., v úterý před 19. hodinou. Ráno vedu staršího syna (7 let) do školy, mladšího (4 roky) veze do školky manžel. Vyzvedává je většinou manžel nebo babička, protože já to z práce nestíhám – musím jít o 15 minut dřív a to šéfové nevidí rádi (jako asi všude ) a manžel končí většinou dřív. Ráno vstávám v 5:30, manžel v 6:20. Večer dětem připravuji oblečení na druhý den a manžel jim ráno dělá snídani a staršímu svačinu.

Manžel občas uvaří (tedy většinou nějakou rychlovku), občas vynese koš a naskládá nebo vyskládá myčku a velmi občas vyluxuje byt. Někdy dohlédne na staršího, když dělá úkol.. Na nákupy potravin jezdíme společně.

Já dělám všechno ostatní v domácnosti. A samozřejmě musím všechno „ošéfovat“ – naplánovat, vymyslet, co se bude jíst – většinou i pohlídat, co se nakoupí, hlídat, aby se na nic nezapomnělo – ať už kolem dětí a jejich školky/školy nebo kolem celé rodiny.

Ubíjí mě to, připadám si jako na kolotoči, ze kterého nemůžu vystoupit. A když náhodou vystoupím, tak se to všechno ještě znásobí, protože nikdo nic za mě neudělá (ani nevybalí tašky po víkendu atd..)

Shodou okolností se dneska objevil článek - http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/286673-nejsem-zadna-sluzka-aneb-jak-na-neshody-v-provozu-domacnosti.html

Jak to máte doma vy?