Re: Ženská solidarita

Solidarita, záleží jak, v čem. Většinou spíš po sobě vystartují a umí se utopit na lžičce vody. Znepřátelí se a nikdy si neodpustí jen kvůli kokotině. Jsou rivalky na pracovišti,když jde o chlapa, jde veškeré přátelství taky stranou. Jak tu někdo napsal, spíš se upínají až nezdravě na vlastní rodinu, partnera, často vztahy s ostatními ženami jdou na okraj zájmu,jakmile žena zahnízdí. V celospolečenském měřítku se neumí podpořit a spolčit jako chlapi. Kdyby se uměly podporovat, tak máme v Čechách genderově trochu jinou situaci, na trhu práce i jinde. Podpora je spíš v kmenech u primitivů, tam třeba tety adoptují sirotky od příbuzné zcela běžně. Ve vyhrocených situacích ohledně mateřských hormonů se asi semknou i tady u nás, ale je to spíš výjimka. Chlapi jsou ti, co drží víc pohromadě, taky proto pořád vládnou, protože radši podpoří někoho stejného druhu a pohlaví, než ženu. Už z principu, protože hodně jich si je vědomo, že by ženy při podpoře narostly a mnohé je i přerostly. Genderovou rovnost uznávají, ale teoreticky, pokud ho žena nepřeskočí v postupu v práci, nebo tu velkou feministku nemá doma.