Re: Školství zamrzlé v komunismu

Obalování učebnic a sešitů: Co patří škole, je třeba obalit nebo zaplatit případné poškození. Při dnešním trendu dělat učebnice v měkkých deskách a co nejtenčí, aby to bylo co nejlehčí do tašky, je samotný igelitový oba slabá ochrana. Pro školu je lepší, když se jim vrátí učebnice lehce poškozená a uhradí se malá částka, než každý rok dokupovat nové (vznikají pak rozdíly v různých vydáních).
Řešením by bylo nechat rodiče, ať si učebnice kupují sami, díky různým burzám by to nepřišlo o nic dráž než doplácet poškozené a ztracené učebnice patřící škole a odpadlo by dohadování, jestli to zničil tenhle nebo onen a jaké poškození je za kolik korun.
Pracovní sešity a sešity ať si řeší každý podle svého, ale moje zkušenost je, že ty obalené dopadají přece jen lépe. Ale jako nařizvat to fakt nevidím důvod.

Přezouvání: Kdyby to bylo na benevolenci žáků, hrozí, že člověk v bačkorách si promáčí nohy kvůli někomu, komu ze sněhulí odkapává sníh. Ale nevidím důvod nechat někoho běhat v ponožkách, jako alterantivu vidím hadr, kterým se prostě botu z venku omyjou. No a na koberec, když už ve třídě je, by bylo nejlepší se zouvat i z bačkor. Na jednu stranu se m ve třídě koberce líbí, je to takové útulnější, ale zase při dnešním množství dětí s alergiemi a při zkušenostech s jejich uklízením a upevněním, tak ne že by to nešlo bez nich.
V Montessorce teda měli koberce celoplošně, takže tam děti běhaly naboso a nikdo to neřešil, ale zase koberce po celé škole, to fakt ne .

Nošení přezůvek: U nás se do jídelny přezouvat netřeba, ale do družiny ano. Děti s tím fakt neměly problém, prostě bačkory nosily v aktovce. A když náhodou zapomněly, měly ve škole ještě věci na tělocvik a v nich cvičky, bosy nezůstaly. Někdo to tu řeší tak, že koupí jedny bačkory do družiny a jedny do školy a dítě nepřenáší nic.

Klecové šatny x skříňky: Pokud to má být tak, že jednu skříňku sdílí více dětí, jako u nás, tak to už radši klecové šatny, protože ty skříňky jsou pro dvě děti prostě malé. Mně na klecových šatnách vadí asi nejvíc to, že klíč má jen někdo a ostatní jsou na něm závislí. Jinak když má dítě skříňku svoji, je to fajn.

Šplh: Neumí neznamená nemůže se naučit. Známkování tělocviku je stejná hloupost jako známkování matematiky. Prostě někomu jde hůř, někomu lépe. Chuti do učení násobilky nepomáhá vidina pětky o nic víc, než chuti do učení šplhu. Na druhou stranu obojí se může hodit a myslím, že život bude spíš záviset na tom šplhu než na té násobilce, když už přijde na tu potřebu. Takže jde opravdu o to, jak se to podá, jestli jako "ty dřevo, koukej to udělat" nebo "pojď to zkusit, ukážu ti, jak na to, stačí kousek"....

Omluvenky: Při opakujících krátkodobých absencích je podezření na záškoláctví (bohužel poměrně časté) a na zanedbání péče (jakože neposílají dítě do školy, což je, bohužel, povinné). Škola má povinnost zejména to druhé hlásit, takže omluvenka od lékaře je v takových případech pro školu nutné, aby měla potvrzení, že něco nezanedbala. Pokud jsou rodiče spolupracující, dítě pracuje, není na propadnutí a tak, je to o domluvě. Pokud to ale někde začne haprovat, nejčastěji je právě podezření z krytí záškoláctví (jo, měla by to být věc rodičů, jestli dítě do školy posílají, ae zákon mluví jinak), pak si škola toto lékařské potvrzení žádá. Ale protože lékař není povinný ho vydat, tak bývá na škole, aby to s ním sjednala a často to jde přes sociálku.

Ano, někde je to přílišná buzerace a zakořeněné zvyky, občas se bazíruje na něčem, co by se dalo řešit lidštěji....Jinde jsou ale požadavky dost opodstatněné a něco změnit by znamenalo překopat celý systém. A to se nedaří ani v mnohem podtstanějších věcech....Já třeba vidím problém v tom známkování, jak je tady zakořeněné a čím dál více se rozmáhá očíslovat každý prd. Přesto, když dojde na debatu, jestli známkovat a jestli všechno, čísílek se nevzdá hned tak někdo. A nikomu nevadí, že dítě bez nadání na matematiku se musí popasovat s trojkou, čtyřkou, zatímco u dítěte nešikovného a méně pohybově nadaného se hroutí už u dvoky z tělocviku. Není pravda, že jen na výchovy je potřeba nadání. A myslet si, že matematika je víc než hudebka a proto má být označovaná za hlavní a hudebka za nedůležitou, to se mi také krajně nelíbí. A odměňovat nadání a trestat nevhodnou genetickou výbavu, tak jak to funguje teď (jednička za bezchybný výkon bez nutnosti jakkoliv zabrat, čtyřka za hodiny dřiny při nedostatku talentu, kdy to člověk dotáhne z dvaceti chyb na pět), to už neberu vůbec. A stejně je to většinou brané jao jediné možné a správné . No prostě bačkory a obaly mi v tomto světle prostě přijdou jako hodně málo významné...