Re: Slušný příjem

zase ale je otázka, nakolik by se to, co je standard, na který mám samozřejmý nárok, mělo odvíjet od mého subjektivního pocitu?

Jestliže v době mého dětství byl pro mě naprosto přijatelným standardem prázdnin pobyt s rodiči pod stanem v českém kempu, lehkým nadstandardem pobyt v pronajaté chatě a těžkým v penziónu se stravou (všechno v ČR), nakolik jsem se od těch dob změnila, abych za standard považovala dejme tomu každý rok penzión nebo moře?

Smyslem dovolené je vypnout a odpočinout si, bez toho by dovolená neplnila svůj účel, ale je to tak, že správně si odpočinu jen u toho moře? A když na moře nemám, je správná cesta bouřit se, že na něj nemám, nebo se zařídit tak, abych si odpočinula i v podmínkách, na které momentálně mám?