Re: Tak trochu dominantní partner

Zažila jsem něco dost podobného. On byl Rus žijící už pěkných pár let ve francii, takže celkem "ochočený". Se mnou se seznámil s tím, že jsem feministka, takže nemohl žádnou princeznu očekávat. Přesto se o to pokusil. Ze začátku to bylo úžasný, moc jsme se milovali, choval se přesně jak popisuješ ty teď. Postupem času přesně jak psaly ženy výš - přestal dávat, ale pořád očekával, že bude hodně dostávat. Já jsem byla nešťastná, ale vůbec jsem mu nic nebyla schopná vysvětlit, vždycky to nějak argumentačně obrátil, že jsem z toho já vyšla jako úplná blbka. Násilí tam rozhodně nebylo, ale byl dost zručnej manipulátor. Vydržela jsem dva roky a pak ho rychle čistým řezem opustila - vůbec jsem se s ním radši nebavila, protože jinak by mě zase ukecal. On asi do teď nechápe, kde byla chyba. Ale opravdu by to nešlo, on fakt čekal, že bude všechno po jeho, ode mě chtěl, bych byla krásná a sexy a nic po něm nechtěla (např víkendy začal trávit hraním na počítači, nikam nechtěl chodit, že je unavený z práce, ale když já vyrazila sama s kamarádkou, tak mi to vyčítal).
Myslím, že tenhle styl vztahu je hodně daný národnostní náturou. I když ten blbej konec mohl být způsobený spíš jeho osobní povahou. Ale stejně, asi bych měla strach. Užívat si pozornosti, ale mít se trochu na pozoru a radši nic moc nečekat.