Re: Manžel o mě nestojí

Když mi bylo 18, umřela moje babička a já pak nějaký čas byla u dědy a učila jsem se tam na maturitu. Dědovi bylo smutno a jednou večer si posteskl: Kdybych já ji víckrát pohladil, ona o to tak stála.
Dnes je mi přes 60 a mockrát si na to vzpomenu. MM mě má rád, vím to ale jen racionálně. Že by mě pohladil nebo vzal kolem ramen, to ne. Dokonce když si sednu na gauči těsně vedle něho, časem se mírně odtáhne. Prý není kontaktní (což se ovšem netýká sexu). Ještě nedávno jsem to brala tak, že alespoň přitom si to pohlazení užiju. Ale časem už se nějak nemůžu přimět s ním spát. Hodně jsme o tom mluvili - marně. Jeho potřeby versus ty moje. Nejde to dohromady. O kravinách, o nepořádku apod. se dokážeme parádně pohádat, na všechny důležité věci ale máme podobný názor. Velice jsme se sžili, potřebujeme se i jinak. Takže rozvádět se nebudeme. Dá se říci, že se máme rádi a jsme v podstatě šťastní, i když by to mohlo být lepší.