Re: Dárek k narozeninám

žženo, když to tak nemáte oba, tak to vyhovuje.
Můj manžel ohnivě protestoval proti oslavě kulatin, kterou bych celou zajistila já (jeho kulatiny) a když se o tom bavíme dneska... tak to bylo jen tak asi naoko. Jistě, netěšilo ho, že už není úplně mladej, ale nějak ve skrytu doufal, že ho asi překvapím.
Smůla, respektovala jsem jeho přání.


Já ho znám a trochu jsem to tušila, ale proč někoho násilnit, že? Vcelku jsem mu následně vysvětlila, jak oslava měla vypadat a pak sám zalitoval.
Dneska už to nezkouší.

Nejsou to žádné šílené ovace, sezvat rodinu na společnou večeři mi připadalo prostě příjemné.
Já taky žádné oslavy vlastních narozenin nepořádám, scházíme se ale s rodinou, jindy třeba s přáteli, něco dobrého sníme (klidně uvařím), posedíme, popijeme kafe (nepiju kafe), dáme si panáka nebo víno (nepiju), prostě si popřejeme, předáme dárky, my holky dostáváme kytky... a je to.